Počátky Havlíčkova Brodu sahají až k brodu přes řeku Sázavu na významné ranně středověké obchodní Haberské stezce, při kterém vznikla první osada. Objev ložisek stříbra v těchto místech v polovině 13. století znamenal příchod nových obyvatel a následné založení města v těsné blízkosti původní osady. Město převzalo pojmenování podle prastarého brodu. Navíc získalo přívlastek Německý podle přicházejících německých horníků i řádu německých rytířů, který zde působil. Jméno Německý Brod neslo až do konce druhé světové války.

Kamenné opevnění, budované od roku 1310, zahrnulo jak novější město, tak původní osadu v prostoru dnešního Smetanova náměstí. Po požáru roku 1340 následovala rozsáhlejší přestavba městských domů v kameni a stabilizace uliční sítě, která určovala charakter města po další staletí. Období pohrom a rozvoje se během následujících staletí opakovala, po krizích válek, požárů, povodní následovaly etapy úsilí o obnovu města. Další období významného stavebního rozvoje přinesla až první polovina 18. století, mimo jiné v souvislosti s příchodem řádu augustiniánů a výstavbou kláštera na horním předměstí. V 19. století začala městská zástavba opouštět kontury středověkých hradeb stále zásadněji. Skutečný stavební boom však město teprve čekal...

Zdejší architektura 20. století ukazuje pozoruhodnou cestu, na které se regionální centrum postupně proměnilo v moderní urbanistický organismus. Prudký rozvoj města po napojení na železnici v roce 1870 a rozkvět vilových čtvrtí na přelomu 19. a 20. století, sebevědomá prvorepubliková moderna i rozsáhlé poválečné proměny spojené s industriálním růstem a kontroverzními zásahy do historického jádra - to vše vtisklo městu jeho dnešní tvář. Po roce 1989 se Brod vydal cestou obnovy, hledání identity a citlivého dialogu mezi minulostí a současností. Dnešní město je inspirativním příkladem toho, jak lze dědictví 20. století nejen uchovat, ale také přetavit v atraktivní prostředí pro obyvatele i návštěvníky.

Rozhlédněte se, ptejte se, zkoumejte...

PROCHÁZKY (S) MĚSTEM...

aneb dovolte architektuře Havlíčkova Brodu, aby se vám stala průvodcem!

PROMĚNY HAVLÍČKOBRODSKÝCH NÁMĚSTÍ

PONDĚLÍ 7. 9. 2026 / 16:00 h - sraz u morového sloupu na Havlíčkově náměstí
Na pozadí vývoje dvou brodských náměstí - Havlíčkova a Smetanova - nastíníme proměnu společnosti a jejího přístupu k ochraně historického rázu města během 20. a 21. století.
Zamyslíme se nad důvody, případně oprávněností těchto vstupů. Pokusíme se definovat principy a požadavky na prostor, který má za úkol komplexně sloužit veřejnosti, to je obyvatelům města.

KOSTEL SV. KATEŘINY A SV. VOJTĚCHA

PONDĚLÍ 14. 9. 2026 / 16:00 h - sraz u kostela sv. Kateřiny
Dějiny kostelů sv. Vojtěcha a sv. Kateřiny se píší už po mnoho staletí a jejich proměny nekončí ani dnes. Středověký prostor kostela sv. Vojtěcha doplňují moderní vitráže Jana Exnara, mezinárodně uznávaného sklářského umělce žijícího v Havlíčkově Brodě. Obnova kostela sv. Kateřiny dosud probíhá. Společně se zamyslíme nad současnou podobou obou chrámových interiérů і možnostmi využití těchto výjimečných prostor.

OBČANSKÁ VYBAVENOST MĚSTA

PONDĚLÍ 21. 9. 2026 / 16:00 h - sraz před Krajskou knihovnou Vysočiny, Žižkova 4344
Veřejné stavby v Havlíčkově Brodě odrážejí proměny potřeb města i celé společnosti. Chudobince a chorobince připomínají počátky sociální a zdravotní péče. Bankovní, spořitelní či obchodní domy představovaly v Brodě odvážné moderní zásahy do historické zástavby. Na prvorepublikové spolkové domy, spojující společenskou, kulturní i vzdělávací funkci, navázala ve druhé polovině 20. století střediska volného času.' Neinověiším výrazným příspěvkem k veřeiné architektuře města je oceňovaná budova Krajské knihovny Vysočiny.